Na jihofrancouzském pobřeží dojedete autobusem za 1,5 EUR (cena od roku 2013) z Nice až do Monaka nebo na druhou stranu až do Cannes. Můžete tak za velmi příznivou cenu navštívit mnohá kouzelná místa. Jedním z nich je Cap d´Ail.
Městečko samotné mě nějak zvlášť nezaujalo, přišlo mi to tam všechno hrozně zmatený a malý a úzký... ale nebyly to takový ty krásný malý středověký uličky, byly to normální ulice, akorát trapně úzký. Po každém řidičově manévru jsem měla chuť začít tleskat. Důležitá poznámka – v MHD v Nice a okolí musíte před výstupem zmáčknout signál pro řidiče, aby vám vůbec zastavil. Něco jako když u nás máme zastávku na znamení, tak tam jsou na znamení všechny.
Do Cap d´Ail jsem teda dojela z Nice busem č. 100 směřujícím do Monaka a Mentonu. Pokud chcete využít pobřežní stezku v Cap d´Ail, můžete vystoupit u radnice (Hotel de Ville – vždycky miluju, jak si nefrankofonní lidi myslí, že tam bude nějaký hotel:-)). Kousek za radnicí vede odbočka doprava a klesá dolů, napojuje se na schodiště a to klesá až k moři, na pláž Marquet. Nad přístavem vlevo se tyčí typické oblouky monackého fotbalového svatostánku Stade Louis II (Cap d´Ail přímo sousedí s Monakem - prostě jdete po chodníku a najednou už nejste v Cap d´Ail ale v Monaku) a napravo od vás už začíná sentier littoral, nově vybudovaná pobřežní stezka.
Pláž Marquet (nic moc) a zcela vlevo Stade Louis II
Miluju upravený stezky!
Jestli čekáte, že se jedná o nějaký unikát nebo že tam uvidíte něco naprosto výjimečnýho, tak to vás zklamu.
Je to prostě "jen" úžasná příjemná stezka podél moře, občas nějaké to schodiště, nějaký ten tunýlek, útesy, hory nad městem, minimum lidí, dětské hřiště, odpočívací lavičky s nádhernými výhledy, romantická zákoutí, honosné vily schované za hradbou keřů, vyhlídková místa a restaurace. Na několika místech je možné sejít po schůdkách dolů k moři a koupat se nebo se opalovat na obřích balvanech. Celá stezka od pláže Marquet až po pláž Mala na západě města je dlouhá asi 3,5 km. Není nutné projít ji celou, na trase se dá několikrát stezku opustit, např. v oblasti Pointe des Douaniers, kam vede i silnice, potom u Cap Rognoso, ale tam bych se ze stezky neodpojovala, protože nedaleko od tohohle místa je moc příjemný aire pique-nique – kamenný stůl a lavice ideální pro piknik s fakt kouzelným výhledem. Kousek za tímhle odpočívadlem vede schodiště nahoru, takže kdyby vás už nebavila stezka (nevěřím:-P), tak se tady můžete odpojit a přes park Sacha Guitry stoupat nahoru do centra města. Pokud na stezce vytrváte až do jejího konce, dostanete se na pláž Mala, která je... malá:-D A oblázková. A hlavně je lemovaná krásnými restauracemi! Fakt, stačí jenom se kolem nich projít, ani tam nemusíte jíst a připadáte si jak v ráji:-)
Pár fotek z trasy:
Nee, neskákej, prosím!!:-))
Pohled ze stezky na město
Aaaaach...
Aaaaach 2...
Romantické koupací zákoutí:-)
Děsivá část cesty - byl tam fakt STRAŠNÝ kravál, od moře! Fakt jsem se bála, protože mi přišlo divný, že by moře dělalo TAKOVÝ hluk!
Rozcestníček nesmí chybět:-)
Teráska:-) (Podle přítele Dislokovaná terasa:-D)
Z tunelu:-)
Schody. Moc schodů.
Co asi bude za rohem...
... za rohem je pláž.
Malá pláž a velký skály.
A ještě restaurační série:
Od pláže Mala jsem šla po fakt dlouhým schodišti hodně do kopce, abych se pak u krásné Résidence Eden napojila na silnici, která překvapivě taky stoupala...
Cesta do centra města teda byla pořád do kopce, naštěstí to bylo jen něco přes kilák. Z autobusové zastávky Beaverbrook (jak francouzské) odjíždějí busy směr Nice, blízko zastávky je taky prodejna potravin, nějaké suvenýry a restaurace, prostě typické centrum maloměsta, nic extra zajímavýho nebo působivýho.
Mimochodem, hned na začátku té pobřežní cesty je cedule informující o vybudování téhle stezky a taky upozornění, že při rozbouřeném moři mohou být některé části cesty nebezpečné. Při procházení té trasy se dalo přesně určit, které úseky to jsou:-))
A ještě výhled od zastávky - protože jsem měla čas, šla jsem po silnici ještě o jednu zastávku dál jakoby směrem na Monako a stálo to za to. Jo a ty autobusy jezdí dost často, v sezoně snad každou čtvrthodinu.